Za láskou z Japonska do západních Čech. Na zámku v Horšovském Týně ožívá příběh japonské hraběnky Mitsuko

Na státním hradě a zámku Horšovský Týn se od 1. května znovu otevírá upravený prohlídkový okruh věnovaný hraběnce Mitsuko Coudenhove-Kalergi – ženě, jejíž výjimečný životní příběh propojil Japonsko s Evropou. Datum zahájení přitom není náhodné. Právě 1. května 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie, což symbolicky odkazuje na myšlenku evropského sjednocení, s níž je rodina Coudenhove-Kalergi úzce spjata. Expozice představí část mobiliáře pocházejícího ze zámku Poběžovice, kde rodina žila až do roku 1945, a doplní ji exponáty zapůjčené z Náprstkova muzea včetně staroegyptské rakve. Návštěvníci uvidí i osobní věci Mitsuko a jejích blízkých, které přinášejí svědectví o každodenním životě rodiny na pomezí dvou kultur.

Osudové setkání

Mitsuko Aoyama se narodila v roce 1874 v Tokiu v rodině obchodníka se starožitnostmi a olejem. Vyrůstala v prostředí, kde se kladl důraz na vzdělání, společenské vystupování a znalost tradiční japonské kultury. Věnovala se kresbě, hudbě a osvojila si také základy evropského chování, které tehdy začínalo do japonské společnosti pronikat.

Zásadní obrat v jejím životě nastal ve chvíli, kdy potkala rakousko-uherského šlechtice Heinricha Coudenhove-Kalergiho (1859–1906). Zkušený diplomat, který působil v Madridu, Athénách i Buenos Aires, byl na počátku 90. let vyslán do Tokia, a právě zde se jejich osudy protnuly.

Mitsuko se rozhodla pro odvážný krok: konvertovala ke křesťanství, přijala jméno Marie Tekla a v roce 1892 se za Heinricha provdala. Jejich sňatek byl vnímán jako neobvyklý, ba kontroverzní. Spojoval totiž dvě výrazně odlišné kulturní i společenské tradice. Ještě v Japonsku se jim narodili dva synové, Hans (1893) a Richard (1894).

V roce 1896 se rodina přesunula do Evropy. Heinrich ukončil diplomatickou kariéru a spolu s Mitsuko a malými syny se usadil na rodovém panství v Poběžovicích v západních Čechách. Zde se narodilo dalších pět dětí. Domácnost byla kosmopolitní, otevřená různým vlivům i náboženstvím. Prolínaly se v ní jazyky, zvyky i společenské normy. Mitsuko si přitom uchovávala japonské zvyklosti, které přirozeně vnášela do každodenního života.

Rodinnou idylu však ukončila tragédie. V roce 1906 Heinrich náhle zemřel a odpovědnost za rodinu i majetek zůstala na Mitsuko. Nejstarší syn ještě nebyl plnoletý, a tak se ujala správy panství, zajistila dětem vzdělání a aktivně se zapojila i do společenského života. Během první světové války pomáhala raněným vojákům a organizovala potřebné zázemí.

Po válce, kdy se děti postupně osamostatnily, trávila Mitsuko stále více času v Rakousku. Nakonec se usadila v Mödlingu u Vídně, kde žila spíše v ústraní, obklopená rodinou. Zde také 28. srpna 1941 ve věku 67 let zemřela.

Děti a myšlenka sjednocené Evropy

Osudy dětí Mitsuko a Heinricha výrazně odrážejí dramatické dějiny 20. století. Nejvýraznější osobností byl Richard Coudenhove-Kalergi, iniciátor hnutí Panevropa. Už ve 20. letech prosazoval myšlenku sjednocené Evropy založené na spolupráci států a sdílených hodnotách. Varoval před nástupem totalitních režimů a po druhé světové válce se podílel na formování evropské integrace. Patřil k osobnostem, které inspirovaly pozdější vznik evropských institucí, a jeho vizím naslouchali i státníci jako Tomáš Garrigue Masaryk nebo Edvard Beneš.

Další z potomků působili v diplomacii, akademickém prostředí i ve veřejném životě. Jejich osudy však často poznamenaly války, emigrace i zásadní politické změny, které proměnily tvář Evropy.

Tajemství mumie

Obnovený prohlídkový okruh na zámku v Horšovském Týně přináší detailní pohled nejen na život Mitsuko, ale i na méně známé příběhy její rodiny. Díky autentickým předmětům, osobním artefaktům a dosud nevystaveným exponátům nabízí návštěvníkům možnost nahlédnout do příběhu, který propojuje Tokio, Vídeň i české pohraničí.

Jedním z nejzajímavějších exponátů je dřevěná rakev na mumii, spojená s příběhem nejstaršího syna Hanse. Ten byl znám svým výstředním chováním a zálibou v neobvyklých sběratelských předmětech. V Berlíně si pořídil egyptskou mumii, o níž tvrdil, že jde o princeznu, a zacházel s ní, jako by byla živá. Prý ji vozil s sebou na cesty ve svém automobilu a vzbuzoval pozornost i rozpaky svého okolí.

Na konci druhé světové války nechal mumii uložit do krypty, kde měla zůstat do jeho návratu. Na tento podivný „poklad“ se však zapomnělo. Znovu byl objeven až v roce 1970 při stavebních pracích. Nález vyvolal značný rozruch, neboť se dělníci domnívali, že jde o lidské ostatky, a přivolali policii. Teprve následné šetření odhalilo skutečný původ předmětu. Dochované torzo mumie je dnes uloženo v Náprstkově muzeu v Praze, dřevěnou staroegyptskou rakev můžete během letošní sezony vidět v Horšovském Týně.

Obnovený prohlídkový okruh

Obnovený prohlídkový okruh na zámku v Horšovském Týně přináší detailní pohled nejen na život Mitsuko, ale i na méně známé příběhy její rodiny. Díky autentickým předmětům, osobním artefaktům a dosud nevystaveným exponátům nabízí návštěvníkům možnost nahlédnout do příběhu, který propojuje Tokio, Vídeň i české pohraničí.

Prohlídkový okruh je otevřen denně kromě pondělí, v květnu od 10.00 do 16.00, v červnu až do 17. hodiny. Během letních prázdnin bude otevřeno od 9.00 do 17. 00. Základní vstupné činí 140 Kč.